SCP-118

Information

Snímek z incidentu při selhání zadržení v Rudé zóně █, 19██

Author: fikus3x3
Rating: 1/1
Created at: Mon Nov 09 2026
Objekt #: SCP-118
Třída Objektu: Euclid

Speciální Zadržovací Procedury

Vzhledem k počtu a rozšíření SCP-118 není možné zadržet všechny jeho jedince. Známé Rudé zóny SCP-118 musí být uzavřeny pro veškerá civilní námořní plavidla a potápěče pod záminkou vojenské přítomnosti nebo jiného věrohodného krycího příběhu. Kontakty v námořnictvech operujících v blízkosti Rudých zón SCP-118 musí být využity k omezení proplouvání vojenských plavidel těmito zónami na minimum. Pokud se v Rudé zóně nachází oblast s hloubkou menší než 1500 metrů, musí se omezení vztahovat také na letadla. Veškerá lidská činnost v okolních Žlutých zónách musí být sledována a všechna nevojenská plavidla a osoby přibližující se k Rudé zóně musí být odkloněny. V Rudých a Žlutých zónách musí být dodržován protokol TOXIC HARVEST, který má zajistit odstraňování zařízení vytvářených SCP-118. Dále musí být dodržován protokol CELL WATCH, jehož účelem je včasné odhalování nově vznikajících Rudých zón.

Vzorky SCP-118 lze uchovávat za použití standardních zadržovacích procedur pro nevirulentní anomální mikroorganismy.

Popis

SCP-118 je druh mořských protistů, jehož jedinci dokážou sestavovat funkční, samovolně se aktivující jaderná zařízení z materiálů obsažených v mořské vodě. Jelikož SCP-118 není vědecké komunitě známé, nebylo dosud klasifikováno. Jedinci SCP-118 se podobají protistům kmene Euglenophyta (krásnoočka), vyznačují se však výrazně vyšší rychlostí pohybu, větší schopností ukládat živiny a zvýšenou odolností vůči alfa záření. Jedinci SCP-118 byli nalezeni ve všech světových oceánech a mořích.

V prostředí se slanou vodou, které jim umožňuje přežít, jedinci SCP-118 aktivně vyhledávají různé materiály, mimo jiné železo, stříbro, měď, uhlík, TNT a izotopy uranu. Jakmile naleznou požadovaný materiál, absorbují jej do svých buněk způsobem závisejícím na jeho velikosti. Jednotlivé atomy a molekuly (převážně látky rozpuštěné ve vodě) procházejí buněčnou membránou prostřednictvím specializovaných proteinových pump. Větší částice, které jsou však stále menší než samotná buňka, jsou pohlcovány prostřednictvím fagocytózy. Z ještě větších kusů materiálu jsou dosud neznámým mechanismem oddělovány drobné částice, které jsou následně absorbovány jedním ze dvou výše popsaných způsobů. K této "těžbě" dochází i u pevných a tvrdých materiálů, například kovových ingotů.

Jakmile jedinci SCP-118 nashromáždí dostatečné množství materiálu, přesunou se do "oblasti sestavování" na dně vodní plochy, v níž se nacházejí, a zapojí se do sestavování jaderného zařízení. Vznikají tak štěpná zařízení dělového typu, která jako štěpný materiál využívají uran-235. Pozorování zařízení v průběhu sestavování ukazují, že proces začíná vytvořením zaobleného válcovitého kovového pláště zařízení. Následuje vytvoření dvou podkritických hmot uranu a konvenčních výbušnin, které mají obě hmoty uranu vymrštit proti sobě. Mechanismus, kterým SCP-118 obohacuje získaný uran, zůstává v současnosti neznámý. (viz Dodatek 118-4). Zařízení je následně dokončeno sestavením setrvačného obalu (tamperu) z uranu-238 v místě, kde se mají obě hmoty uranu srazit, a vytvořením spouštěcího mechanismu.

Zdá se, že SCP-118 vytváří potřebné součásti postupným přidáváním nepatrného množství materiálu k původně velmi malému materiálovému "zárodku". K téže součásti mohou být přidávány různé atomy a molekuly, takže výsledné součásti nemusí být homogenní. V současnosti není známo, zda SCP-118 vytváří součásti přidáváním jednotlivých atomů, nebo drobných částic o submikrometrových rozměrech. Dosud není známo, jakým mechanismem SCP-118 dokáže připojovat nový materiál k zárodku bez znatelných spojů. Doba sestavování závisí na velikosti zařízení, podmínkách ve vodě a dostupnosti minerálů. Podle dosavadních pozorování však lze za průměrnou dobu sestavení středně velkého zařízení považovat přibližně 300 dní.

Jakmile je jaderné zařízení dokončeno, SCP-118 jej odpálí uzavřením elektrického obvodu ve spouštěcím mechanismu. Přibližně 90 % zaznamenaných jaderných explozí způsobených SCP-118 mělo výbušnou sílu odpovídající 20 až 35 kilotunám TNT. Zaznamenány však byly i výbuchy o síle od pouhých 4 až po ███ kilotun TNT. S výjimkou případů lidského zásahu nebylo nikdy pozorováno selhání odpálení. Všechna dosud zaznamenaná zařízení totiž buď samovolně explodovala, nebo byla odstraněna z vody ještě před dokončením.

Zařízení vytvářená SCP-118 jsou zřejmě větší než srovnatelná zařízení vyrobená člověkem. Předpokládá se, že je to způsobeno moderačním účinkem vody na neutrony, jelikož voda po většinu procesu sestavování odděluje obě hmoty uranu. V jedné oblasti sestavování se obvykle současně nachází jedno až tři rozestavěná zařízení, ačkoliv bylo pozorováno až šest zařízení najednou. V oblastech, kde probíhá sestavování více zařízení současně, jsou jednotlivá zařízení umístěna v dostatečné vzdálenosti od sebe, aby detonace jednoho z nich nezničila ani neodpálila ostatní.

Přestože Nadace nedokáže zabránit civilistům a jiným organizacím v získávání vzorků SCP-118, pravděpodobnost odhalení jeho skutečné podstaty prostřednictvím buněčných vzorků je minimální. Je to dáno jeho vnější podobností s již známými druhy, relativně nízkým počtem jedinců v porovnání s ostatními mořskými protisty, absencí anomálního chování mimo vody bohaté na materiály a standardním dohledem Nadace nad vědeckými studiemi, které by mohly vést k odhalení informací o anomálních biologických druzích.

V současné době je Nadaci známo šest aktivních oblastí sestavování SCP-118. Přestože byl již pozorován přirozený zánik jedné takové oblasti, mezi výzkumníky přidělenými k SCP-118 panuje shoda, že odstranění těchto oblastí bez velmi nápadných následků je prozatím neproveditelné (podrobnosti viz Záznam experimentu 118-Gamma).

Proto musí být v oblastech sestavování SCP-118, označovaných jako "Rudé zóny", a v okolních "Žlutých zónách" zavedena zadržovací opatření. Dále musí být oblasti se zvýšenou koncentrací SCP-118, označované jako "Zóny zájmu", monitorovány kvůli případným známkám existence oblastí sestavování.

Rudé zóny

RZ - 1
Lokace: Střední Atlantik
Souřadnice: [VYMAZÁNO]
Velitel zóny: kapitán Romanov
Poznámka: K incidentu s USS ████████ došlo ██ km mimo tuto Rudou zónu.

RZ - 2
Lokace: Severní Tichý oceán
Souřadnice: [VYMAZÁNO]
Velitel zóny: kapitán Chambers

RZ - 4
Lokace: Jižní Tichý oceán
Souřadnice: [VYMAZÁNO]
Velitel zóny: kapitán Knapp

RZ - 5
Lokace: Indický oceán
Souřadnice: [VYMAZÁNO]
Velitel zóny: kapitán Wayne
Poznámka: Blízkost námořních tras omezuje možnost tolerovat jaderné výbuchy.

RZ - 6
Lokace: Severní Atlantik
Souřadnice: [VYMAZÁNO]
Velitel zóny: kapitán Fazil
Poznámka: Blízkost hydrofonů amerického systému SOSUS omezuje možnost tolerovat jaderné výbuchy.

RZ - 7
Lokace: [VYMAZÁNO]
Souřadnice: [VYMAZÁNO]
Velitel zóny: kapitán ████████
Poznámka: Rudá zóna se nachází na území města ████████. Vzhledem k její nízké průměrné hloubce, husté lodní dopravě v oblasti, přetrvávajícímu napětí mezi ██████ a ██████ (jadernou mocností) a přítomnosti personálu a zařízení Nadace ve městě je jakýkoliv jaderný výbuch v této Rudé zóně nepřijatelný. Hustá lodní doprava v oblasti a intenzivní letecký provoz nad městem navíc prakticky znemožňují dlouhodobé omezení přístupu.

Zóny zájmu (ZOI)

ZOI - 1 (█████ S, █████ V) - Koncentrace SCP-118 se zvyšuje přibližně o 5 % ročně a rozloha zóny roste přibližně o 3 % ročně.
ZOI - 3 (█████ S, █████ Z) - Zóna zahrnuje přibližně 20 ropných vrtů. Koncentrace SCP-118 i rozloha zóny jsou v současnosti stabilní.

Bývalé zóny (FZ)

FZ-RZ-3 (█████ S, █████ V) - Dříve RZ - 3. Poslední zařízení bylo sestaveno v roce 1992, koncentrace SCP-118 klesla na průměrné hodnoty v oceánech v roce 20██.
FZ-ZOI-2 (█████ S, █████ Z) - Dříve ZOI - 2. Koncentrace SCP-118 klesla na průměrné hodnoty v oceánech v roce 1986.

Dodatek-118-1

Po incidentu s USS ████████ byl zvětšen poloměr uzavřené oblasti používaný při vymezování Rudých zón. Zároveň byl aktualizován zadržovací protokol TOXIC HARVEST.

Dodatek-118-2

V důsledku podpisu Smlouvy o částečném zákazu jaderných zkoušek a rostoucího počtu i zdokonalování používaných metod detekce jaderných výbuchů se zvýšila závažnost následků výbuchů způsobených SCP-118. S ohledem na tyto skutečnosti byly zadržovací protokoly revidovány.

Dodatek-118-3

Vzhledem k vysokým nákladům na udržování zadržovacích opatření v Rudých zónách SCP-118 požádala Rada O5 o provedení testů možných metod odstranění oblastí sestavování SCP-118.

Úvod: Výzkumníci s přístupem k dokumentaci SCP-118 mohou předkládat návrhy na odstranění oblastí sestavování SCP-118 za předpokladu přijatelné míry vedlejších škod. Realizovány budou pouze návrhy schválené velením TOXIC HARVEST a Radou O5. Pokusy budou prováděny v Rudé zóně █.
Návrh: Sterilizace nedokončeného jaderného zařízení a jeho bezprostředního okolí pomocí UV zářiče.
Schválení: Schváleno
Výsledek: Oblast kolem nedokončené jaderné hlavice byla zpočátku bez mikroorganismů, koncentrace SCP-118 se však během jedné hodiny vrátila na běžnou úroveň.
Jednorázová sterilizace těchto oblastí se zdá být neúčinná. Jakákoli metoda, kterou navrhneme, bude muset udržet Rudou zónu, nebo alespoň její mořské dno, bez přítomnosti SCP-118 po delší dobu. - Dr. Brant
Návrh: Čerpání chlornanu sodného na mořské dno.
Schválení: Zamítnuto
Výsledek: N/A
Chemikálie by se příliš rozptýlily, než aby mohly účinně působit. Jakékoli množství dostatečné ke snížení počtu jedinců SCP-118 by způsobilo rozsáhlé ekologické škody. - Dr. Klaus
Návrh: Bombardování mořského dna hlubinnými pumami za účelem rozbití rozestavěných jaderných zařízení.
Schválení: Zamítnuto
Výsledek: N/A
Kromě toho, že by nám to zruinovalo námořní rozpočet, je příliš vysoké riziko, že bychom aktivovali konvenční výbušniny uvnitř zařízení a způsobili "neúplnou jadernou detonaci". Naše aktivity by navíc byly ještě snáze zachytitelné hydrofony. - Dr. Klaus
Návrh: "Zametání" oceánu pomocí směrového zářiče gama záření využívajícího kobalt-60.
Schválení: Schváleno
Výsledek: Přestože se podařilo sterilizovat "zametanou" oblast, postup byl příliš pomalý na to, aby bylo možné sterilizovat celou Rudou zónu dříve, než se do ní jedinci SCP-118 vrátí. Udržení celé Rudé zóny ve sterilním stavu by vyžadovalo neúnosné množství zářičů a plavidel.
Je sice škoda, že nám toto zařízení nedokáže Rudé zóny odstranit, ale myslím, že by se mohlo hodit našim týmům zajišťujícím vyzvedávání zařízení. Gama záření dokáže sterilizovat vyzvedávaná zařízení, a zabránit tak nechtěným detonacím při vyzvedávání téměř dokončených zařízení. Zároveň dokáže proniknout i do míst, kam naše současné chemické a UV sterilizační metody nedosáhnou. - kapitán Thomson (velitel Rudé zóny RZ-3)
Návrh: Umístění plastové membrány, která zabrání přístupu k mořskému dnu v Rudé zóně.
Schválení: Schváleno ověření proveditelnosti na jedné rozestavěné jaderné hlavici.
Výsledek: Při prvním pokusu se nepodařilo hlavici vodotěsně utěsnit. Membrána použitá při druhém pokusu byla příliš křehká pro podmínky v oceánu a vytrhla se ze svého ukotvení. Třetí membrána, vyrobená ze silnějšího materiálu a s odolnější konstrukcí, byla během několika hodin protržena na stovkách míst, pravděpodobně v důsledku "těžební" činnosti SCP-118.
To není překvapivé, vzhledem k tomu, že SCP-118 dokáže postupně narušit pláště starých dělostřeleckých granátů, aby získalo výbušniny uvnitř. Doufali jsme, že izolace oblasti sestavování bude fungovat lépe než snaha zabránit SCP-118 v přístupu k surovinám. - Dr. Klaus
Návrh: Čerpání sloučeniny ██████ na mořské dno.
Poznámka: Návrh předložil Dr. ██████████, bývalý výzkumník SCP-118, který nyní pracuje v oddělení chemického výzkumu Biologického výzkumného střediska ██. Testy potvrdily, že sloučenina je pro SCP-118 smrtelná, udržuje se ve vysoké koncentraci u dna a během 15 hodin se ve vodě rozkládá na relativně neškodné látky.
Schválení: Schváleno
Výsledek: Během jednoho týdne klesla koncentrace SCP-118 na mořském dně na 3 % původní hodnoty. U dvou známých nedokončených jaderných zařízení v Rudé zóně nebyl zaznamenán žádný pokrok v jejich sestavování. Po 100 dnech od zahájení experimentu však bylo 60 km severně od Rudé zóny odhaleno rozestavěné jaderné zařízení. Měření v této oblasti prokázala výrazně zvýšenou koncentraci SCP-118 a okolí místa nálezu bylo překlasifikováno na Rudou zónu.
Rozklad sloučeniny ██████ působením některých druhů mořských bakterií navíc nečekaně vedl ke vzniku toxických vedlejších produktů, které způsobily znatelný úhyn ryb v ošetřené oblasti. Po ukončení experimentu bylo pozorováno, jak Rudá zóna postupně "migruje" zpět na své původní místo.
Zdá se, že vytvoření nevyhovujících podmínek v Rudé zóně vedlo pouze k přesunu oblastí sestavování SCP-118 na jiné místo. Pokud se nám však podaří vylepšit sloučeninu ██████ nebo objevit novou, kterou by bylo možné použít šetrnějším způsobem, mohli bychom Rudé zóny přesunout dál od lidských sídel a oblastí obchodní činnosti. - Dr. ██████████
Návrh: Použití SCP-████ prostřednictvím ████████████████████████████████████.
Schválení: Zamítnuto
Výsledek: N/A
SCP-████ má utajované vlastnosti, které vylučují jeho použití tímto způsobem. - O5-5
Závěr: Následky použití sloučeniny ██████ vyvolaly zvýšenou mediální pozornost v okolí Rudé zóny █. Vzhledem k této situaci a nedostatku návrhů, které by nepředstavovaly vysoké riziko rozsáhlých vedlejších škod, bylo další testování v Rudé zóně █ pozastaveno.

Dodatek-118-4 (Vyžadována Úroveň přístupu 4)

Náš výzkum odhalil, že SCP-118 obohacuje uran využíváním skutečnosti, že uran-235 má o něco větší tendenci vyskytovat se ve vyšším oxidačním stavu než uran-238. U jedinců SCP-118, kteří nashromáždili velké množství uranu a nacházejí se v blízkosti oblastí sestavování, se zřejmě vyvíjejí specializované organely tvořené řadou tisíců komor připomínajících vakuoly. Uvnitř těchto komor se nacházejí další organely podobné mitochondriím, které katalyzují redukční a oxidační reakce.
V jednotlivých komorách dochází k opakované redukci a oxidaci uranu. Sloučeniny obsahující uran ve vyšších oxidačních stavech jsou přesouvány směrem vzhůru po "řetězci" komor, zatímco sloučeniny s uranem v nižších oxidačních stavech putují opačným směrem. Výsledkem je malé množství vysoce obohaceného uranu na samotném konci řetězce.
Výzkumníkům a inženýrům z Výzkumného sektoru █ se podařilo vytvořit prototyp zařízení na obohacování uranu založený na principech využívaných SCP-118. Přestože prototyp nedokázal v přijatelném čase vyprodukovat uran vhodný pro výrobu jaderných zbraní, úspěšně vyráběl uran vhodný pro použití v jaderných reaktorech, byť za výrazně vyšších nákladů než při použití konvenčních metod.
Navzdory současným omezením se tato technologie jeví jako slibná, a proto jsem naše zjištění předal příslušným krycím společnostem.

  • Dr. ████████

Unless otherwise stated, the content of this page is licensed under Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License.