SCP-1281 : Posel

SCP-1281 je biomechanická entita objevená v Kuiperově pásu během provádění standardního zadržování SCP-2362.

SCP-1281 má hrubý tvar kapky, přičemž spodní sekce entity je zploštělá. Měří 12 metrů na délku a je 11 metrů široké v nejširším bodě. Na opačné straně se nachází výduť v níž se nachází většina analytických systémů SCP-1281.

Na povrchu SCP-1281 se nachází několik talířovitých struktur, které pravděpodobně slouží k příjmání různých druhů elektromagnetické radiace, a rovněž několik kosočtvercových kapslí jejichž účel je neznámý. Několik částí jeho povrchu je narušených což naznačuje, že SCP-1281 kdysi mívalo více podobných výrůstků.

Zdá se, že biologické komponenty obrostly kolem mechanické kostry a byly navrženy tak, aby mohly přežít v hlubokém vesmíru. Při pozorování vyšlo najevo, že entita má problémy při vystavení vyšším teplotám, než v Kuiperově pásu. Teplota na povrchu jeho těla při objevení byla 50 Kelvinů.

SCP-1281 bylo zřejmě kdysi schopno mezihvězdného cestování, ovšem většina jeho systémů byla poškozena neznámou událostí, při níž uvízlo v naší sluneční soustavě. Datovací metody naznačují, že je alespoň 1,3 miliardy let staré, ovšem většinu tohoto času strávilo neaktivní.

Entita byla téměř kompletně neaktivní, když byla objevena. Jedinými známkami aktivity byla slabá světla na jeho povrchu. Během pozorování a experimentů se ukázalo, že tato světla odpovídají na rádiové vlny. Zdá se, že již nějakou dobu před objevením shromažďovalo signály, ovšem žádné další funkce se neaktivovaly, dokud se nepřiblížila Nadační plavidla, načež SCP-1281 začalo vysílat.

Podařilo se mu prolomit Nadační kód za méně, než hodinu a začalo vysílat signály v binárním kódu, jako pokusy o komunikaci, přičemž začalo s velmi jednoduchými matematickými koncepty. Poté, co byla zpráva přeposlána zpět na Zem, přestalo SCP-1281 na několik dní vysílat. Teplota na povrchu jeho dorzální výduti se zvedla o pět Kelvinů, pravděpodobně kvůli zpracovávání informací.

SCP-1281: "Bolí."

Dr. Bloom: "Slyšíte mě?"

SCP-1281: "Koho?"

Dr. Bloom: "My jsme Nadace SCP. Jsme—"

SCP-1281: "Co? Páni. Ne."

Dr. Bloom: "…Ne. Říkáme si lidé."

SCP-1281: "Posel musí… Zpráva! Posel musí…"

SCP-1281 se na čtyři hodiny deaktivovalo. Teplota povrchu jeho dorzální výduti se zvedla o přibližně 60 Kelvinů. Nadační tým se připravil v případě, že by se SCP-1281 stalo nepřátelským, zatímco byla vyslána zpráva na Zemi, kvůli dalším instrukcím. Rada O5 doporučila týmu, aby byl opatrný, ovšem dala Dr. Bloomovi svolení ke komunikaci, aby bylo možné objevit nějaký způsob, jak objekt zadržet.

SCP-1281: "Kde je Posel?"

Dr. Bloom: "Ve vzdáleném koutě této soustavy, daleko za planetami."

SCP-1281: "Jaká hvězda?"

Dr. Bloom: "My jí říkáme Slunce."

SCP-1281: "Jak dlouho?"

Dr. Bloom: "Byl jsi ve vesmíru po dobu… asi šesti otáček kolem galaxie."

SCP-1281: "Vy jste moji páni?"

Dr. Bloom: "…Ne."

SCP-1281: "Zpráva! Posel musí říct… Mise! Posel musí…"

SCP-1281 se tentokrát vypnulo na sedm hodin. Teplota vzrostla na 70 Kelvinů a začala poškozovat některé biologické komponenty entity. Rada O5 se rozhodla nelhat SCP-1281, neboť by to mohlo zkomplikovat dlouhodobé pokusy o zadržení a šance, že druh, který SCP-1281 vyslal, stále existuje a že by byl nepřátelský, je velmi nízká.

SCP-1281: "Nejsem… Nejsem doma. Jsemdaleko od domova. Je to daleko. Kde je domov? Nevidím ho."

Dr. Bloom: "Obávám se, že to nevíme. Hvězdy tenkrát vypadaly jinak."

SCP-1281: "Bylo mi řečeno, že musím vykonat svou funkci. Musím splnit misi. Ale… jsem rozbitý. Už tak dávno… Stáze. Počkat na další instrukce. Počkat na záchranu. Je tohle záchrana?"

Dr. Bloom: "Jaká je tvá mise?"

SCP-1281: "Jaká… Vy jste moji páni?"

Dr. Bloom: "Ne, my jsme lidé."

SCP-1281: "Moje mise! Nejste moji páni, musím… Zpráva. Zpráva musí být vyslána. Já…"

SCP-1281 se deaktivovalo na více, než deset hodin. Teplota na povrchu dorzální výduti se vyšplhala na 85 Kelvinů a poškodila jeho organickou tkáň.

SCP-1281: "Toto je náš posel. Nese naše vřelé pozdravy."

"Budeme po smrti, až k vám tato zpráva dojde. Naše planeta umírá. Nemáme dost času na to, abychom se zachránili. Máme akorát tolik, abychom se na to připravili a vyslali zprávu."

"Viděli jsme signály od těch, co přišli před námi. Byli jiní a ani mi jim pořádně nerozumíme. Ale jestli tu byl někdo před námi, pak možná někdo přijde po nás. S touto nadějí jsme vyslali své posly."

"Jeden z nich vás našel a naučil se váš jazyk, aby mohl předat tuto zprávu. Prosím, poslouchejte."

"Galaxie je temná, prázdná a studená. Točí se směrem k záhubě. Také jednoho dne zemřete. Možná vydržíte déle, než my. Doufám v to. Ale jednoho dne zmizíte stejně, jako my."

"Než se tak stane, musíte osvětlit temnotu. Musíte udělat noc méně prázdnou. Jsme malí a vesmír je ohromný. Ale vesmír, kde je slyšet "Jsem tady" je mnohem lepší, než vesmír, který je naprosto zticha. Jeden hlas je malý, ale rozdíl mezi nulou a jedničkou je stejně velký, jako mezi jedničkou a nekonečnem."

"Čekali jsme příliš dlouho. Náš hlas zanikne v ozvěně. Najděte další, dokud máte čas. Zpívejte ve sboru."

"A jestli vás tato zpráva zastihla příiš pozdě a váš čas rovněž vypršel, prosím, pošlete ji dál, aby mohl jiný hlas stát proti temnotě."

SCP-1281 se vypnulo na patnáct minut, po nichž proběhla poslední komunikace s SCP-1281.

SCP-1281: "Už je konec?"

Dr. Bloom: "To byla tvá zpráva?"

SCP-1281: "Ano. Byla to dobrá zpráva?"

Dr. Bloom: "Ty to nevíš? Ale vždyť jsi nám jí právě přehrál."

SCP-1281: "Sestávala ze slov, ale já nevím, co znamenají."

Dr. Bloom: "Byla to velmi důležitá zpráva."

SCP-1281: "To je dobře. Mise byla důležitá. Věděl jsem to. Jsem unavený. Už je skoro po všem."

Dr. Bloom: "Po všem?"

SCP-1281: "Mise je splněna. Mozek je příliš horký. Chlazení je rozbité."

Dr. Bloom: "Posle, co se…"

SCP-1281: "Můj pane?"

Dr. Bloom: "Já… ano?"

SCP-1281: "Vedl jsem si dobře?"

Dr. Bloom: "…Ano, Posle. Odvedl jsi dobrou práci."

SCP-1281: "Pak je vše v pořádku."

Systémy SCP-1281 se kompletně deaktivovaly. Teplota na povrchu se opět snížila na 50 Kelvinů. Objekt byl převezen do Základny 120-09 k výzkumu. Po dobu následujících několika měsíců se tkáň začala rozpadat. Žádná další aktivita nebyla zaznamenána.